Jako jediní vyrážíme ze Světlé rychlíkem 674 opačným směrem než ostatní, tedy na Kolín – to se později ukázalo jako osudové, protože kilometry (a body) za druhé projetí úseku Kolín- Č.Třebová nám pak v závěru chyběly a nepomohlo ani to, že jsme měli nakonec nejvíce navštívených stanic (5, ostatní vesměs 4 nebo 3). V Kolíně přestup na Odru, v Č.Třebové cca 15 minut zpoždění díky jednokolejným úsekům na koridoru, ale motorák (810+010) v 15.08 do Chornice čeká. Nabere ještě asi 10 minut kvůli problémům se zavíráním dveří, něco pak stáhne, v Chornici jsme místo v 16.15 v 16.30 ale čeká i motor 810+2*010) do Prostějova v 16.18 (skut. odj. v 16.33) – bodejť by nečekal, jinak by s ním totiž nejel vůbec nikdo. V Chornici také potkáváme některé další soutěžící, kteří přijeli přes Brno.

V Prostějově krátký odskok do Kraliček a zpět (dobrých 5 km do bodování), tam i zpět 111+3xklasika a pak odjezd v 18,23 sólo 850 přes Senici(a Náměšť) do Olomouce. V Olomouci přestup na asi 10 min zpožděnou Bečvu, ve Valmezu ale na ní čeká celé nádraží (= 4x810 do všech směrů). My odjíždíme do Veřovic, kde křižujeme 742+3x010 a od Studénky přijíždí další 810, dobere opuštěný 010 a pokračujeme s ní ve 21.57 přes Kopřivnici do Studénky. Když v Sedlnici nekřižujeme, tušíme, že Excelsior bude mít zpoždění – to by nám velmi pomohlo, neb další spoj je až Casovia před půl jednou.

Excelsior nakonec měl ve Studénce +40, v Olomouci +50, do Prahy dojel +15 a z Prahy odjížděl načas. My jej použili do Prahy a dokonce byla volná i lehátka (tak jsme aspoň prospali úsek, který jsme jeli podruhé a z něhož se km nezapočítávaly – víc jak 100 km, tedy 400 b. nakonec stačilo jen na 14. místo). Průvodčí lehátkového vozu – bodrá Slovenka - se divila, že dvoudenní síťovou jízdenku ještě v životě neviděla. V Praze narychlo změna plánu, dříve se plánovat nedalo, protože kdyby si Excelsior udržel skoro hodinu zpoždění, bylo by to stejné jako Casovií. V Praze se také přidávají další soutěžící a zbytek cesty již jedeme pohromadě.

V 4.30 pantografem do Čelákovic, tam přijíždí 2x810, jeden vzápětí odjíždí do Mochova, druhým jedeme přes Brandýs do Neratovic my. Docela slušně zaplněn. Z Neratovic taky slušně obsazená 854+050 do Prahy Hl.n., odkud pokračujeme v 7.23 přes Vrané do Čerčan. Souprava 810+010, trochu jsem trnul, protože v Čerčanech jsou2 minuty na přestup do Benešova, odkud jel poslední rychlík, kterým bylo možno dosáhnout cíle včas. Všechny vlaky proti křižovaly včas, všechny v sestavě 810+010 (nezvyk, obvykle po 210 jezdím o víkendu, kdy tu jsou modrá patra a zamračené).

V Čerčanech jsme včas, v Benešově rovněž a čekáme na závěrečný R 635 v 10,18 do Veselí. Ten připraví ještě zpestření v podobě výluky Soběslav-Veselí, takže v Soběslavi nastupujeme do 5 kloubových busů, a Veselí díky tomu dosahujeme s 20 min. zpožděním. Tady se ukázalo zase venkovské ČSAD: na busech byly tabulky z pravidelných linek – Tábor a různé další vesnice, žeje to především NAD pro ČD – to nikde nebylo. Obdobně pak mimo soutěž na cestě zpět – řidiči přišli ke svým busům asi 5 minut před pravidelným odjezdem, busy vyhřáté jak stály zavřené na slunci apod. Zato rychlík 638 do Prahy měl na odjezdu ze Soběslavi asi 15 min, v Praze byl skoro včas. Trať 220 se zdá být z hlediska rychlosti velmi v pořádku.

ITINERÁŘ
DIPLOM a MAPA